Stridsvagn 103 byl švédský hlavní bojový tank (zkráceně MBT) vyvinutý firmou Bofors. I přes svůj neobvyklý design vydržel v aktivní službě až do roku 1997, kdy byl nahrazen modernějším Leopardem 2A5. Až do dnešních dnů je to jediné bezvěžové MBT, které kdy bylo v aktivní službě.
Pancéřování
Strv 103 měl velmi promyšlené pancéřování. Přestože tloušťka pancíře představovala pouhých 70 milimetrů (některé soudobé hlavní bojové tanky měly i více než 2× silnější pancéřování!), velké naklopení korby zvyšovalo efektivní tloušťku pancíře a nepřátelské granáty měly tendenci sklouznout po povrchu a odrazit se. Hlavním posláním tanku měla být obrana, nikoliv útok. Díky nízké siluetě, vysokému naklopení korby a hydraulickému podvozku se měl krýt za vrcholky kopců a ostřelovat nepřítele. Největší nevýhodou měl být právě boj ve městě, kdy se kvůli absenci věže musela otáčet celá korba.
Manévrovací schopnosti
Díky absenci věže byl lehčí než ostatní MBT své doby, což mu zajišťovalo lepší jízdní vlastnosti a průchodnost terénem. O pohon se kromě vznětového motoru starala i plynová turbína. Ta dokázala zvýšit tah motoru a zapínala se především v boji nebo při pohybu náročnějším terénem. Strv 103 se dokázal pohybovat rychlostní 55 km/h dopředu i dozadu a na rozdíl od ostatních MBT mohl díky plovákům plout po vodě.
Výzbroj
Strv 103 se pyšnil 105 milimetrovým kanónem, který byl na pevno uložený v korbě. Kvůli tomu se při míření muselo hýbalo celým tankem, takže měl úlohu střelce na starost řidič. O nabíjení děla se staral automat se zásobníkem na 50 kusů munice. Díky mechanizaci kanónu tak stačili k obsluze jen tři muži. Krom kanónu tvořily výzbroj tanku i tři kulomety na obranu před pěchotou a několik vrhačů zadýmovacích granátů. V přední části se nacházela radlice na úpravu terénu, která při pohybu vodou sloužila jako vlnolam.
Využití
Strv 103 se nikdy neúčastnil žádného boje, je tedy sporné jak efektivní by ve skutečnosti byl. Později se však účastnil zkoušek v USA a Velké Británii, kde se porovnával se stroji M60, Leopardem 1 a Chieftainem. Ze zkoušek nakonec vyplynulo, že je přesnější, ale má nepatrně nižší kadenci střelby. Otáčení celé korby se nakonec neukázalo jako moc velký problém, jelikož se dokázal kolem své osy otočit stejně rychle jako věže ostatních MBT. Vyrobeno bylo 312 kusů a i když o tento stroj projevily zájem i jiné země, nikdy nebyl podepsán kontrakt o dodání.
Pro více podobných článků klikni sem :).