I přes poměrně dlouhou dobu, jež uplynula od začátku a konce druhé světové války, je často
zapomínáno na ty, kteří se stali oběťmi onoho režimu, který tento střet vyprovokoval. Aby však jejich
jména nebyla zapomenuta úplně, rozhodl se Berlíňan Gunter Demnig, že se o to postará. Vytvořil
tedy tzv. stolpersteiny (česky kameny zmizelých), kterých již položil od roku 1992 po celé Evropě přes
100 000. Abyste si mohli nápis na kameni přečíst, musíte se sklonit, tudíž se ukloníte člověku, jenž byl
zavražděn nacistickým režimem.
Právě za účasti autora celé myšlenky a paní senátorky Miluše Horské se ve čtvrtek 7. 9. 2023
pokládaly ve Vysokém Mýtě již počtvrté. Tentokrát se jednalo o šest kamenů připomínajících osud
Reginy Mändlové, jejího synovce Františka Bergera a členů rodiny Koblitzové. Celou akcí provázela
Soňa Krátká z místního Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Kameny zmizelých na náměstí
První stolperstein byl položen před dům čp. 187 na náměstí za výše zmíněnou Reginu Mändlovou za
účasti jejích potomků. Regina Mändlová se narodila roku 1866 ve Vysokém Mýtě. Ve svém rodném
domě prožila téměř celý svůj život. Opustila ho v prosinci roku 1942 kvůli transportu do Terezína,
z něhož byla později přesunuta do Osvětimi. V jejím domě nyní žije její pravnučka, jež poskytla právě
Soně Krátké tzv. motáky (tajný dopis mezi vězni nebo dopis dopravený z věznice nebo tábora domů
nebo naopak) její prababičky.
Druhý kámen zmizelých se pokládal před dům čp. 98 taktéž na náměstí. Jedná se o upomínku
na právníka a synovce Reginy Mändlové Františka Bergera. František se narodil roku 1882 a
z Vysokého Mýta byl deportován roku 1942 do Terezína a o rok později do Osvětimi.
Kameny zmizelých za rodinu Koblitzovou
Poslední čtyři kameny vyjadřují upomínku na čtyřčlennou rodinu Koblitzovou, jež žila v domě čp. 86.
Manželé Koblitzovi (Karel a Vilemína) měli dva syny – staršího Bedřicha, který stihl vystudovat práva,
a mladšího Jana. Stejně jako František a Regina byly roku 1942 deportováni do Terezína a později
do Osvětimi, odkud se již nevrátili.
Nejsou to však jediné kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě. Již dříve byly například položeny před
dům čp. 57 nebo čp. 185. Takže až někdy půjde kolem zlatavého kamene zmizelých, nezapomeňte se
zastavit a poklonit se.
Reportáž Radka Štěpána z akce zde.
Foto: Mgr. Zbyněk Přibyl