V nemocnicích po celém světě se stále více prosazuje využití umělé inteligence a robotických operačních systémů, a to i v našich luzích a hájích. Dříve pacienti zůstávali s velkými jizvami, nyní po robotických zákrocích mají jen nepatrné oděrky. Jejich nasazení je motivováno podobnými důvody jako v jiných odvětvích – roboti jsou schopni pracovat rychleji, přesněji a zároveň laciněji než lidský personál.
V lékařském prostředí, na rozdíl od čistě komerční sféry, hraje klíčovou roli přesnost. Ale s pokrokem v technologiích se stroje stávají stále úspěšnějšími i v oblastech, v nichž bylo nasazení robotů považováno za vizi daleké budoucnosti. Tento trend platí například i pro operativní odstranění šedého zákalu.
Roboti v praxi
I když je princip operace šedého zákalu relativně jednoduchý, v praxi se stále jedná o nesmírně komplexní zákrok. Lékař během něho musí vytvořit malou dírku v čočce, pečlivě odstranit zakalenou oblast a nahradit ji malým plastovým kouskem, podobným kontaktní čočce. Jedna z běžných komplikací spočívá v tom, že chirurg může omylem narušit citlivou membránu v oku, což vede k rozmazanému vidění pacienta, jehož odstranění vyžaduje další operace.
Roboti ale mohou zakalené oblasti identifikovat snadněji a minimalizovat riziko poškození citlivých struktur v oku. Tímto způsobem zvyšují šance pacientů na úspěšné zotavení. Stále více nemocnic si proto pořizuje tyto velmi efektivní robotické systémy, a to často díky dotacím.
Dotace robotických systémů
Od první robotické operace v Česku uběhne již brzy 20 let. Rozšíření těchto pokročilých přístrojů do více nemocnic, však začalo nabírat na tempu až v nedávné době.
V tomto procesu hrají klíčovou roli evropské dotace z programu REACT-EU, který vznikl v roce 2021. I když jsou robotické systémy mezi lékaři ceněny pro svou efektivitu, jejich vysoká cena zůstává dodnes pro nemocnice výzvou. Náklady se pohybují v rozmezí od 60 do 80 milionů korun. Z tohoto důvodu apelují odborné společnosti na efektivní používání těchto systémů tam, kde je dostatek pacientů, aby se maximalizovala návratnost investic.
Přínos umělé inteligence
I kvůli tomu se společně s nárůstem počtu robotických operačních systémů začíná uvažovat i o využití umělé inteligence, která v posledních dvou letech zažila hotovou revoluci. Její vývoj by ale nemusel dát nový dech pouze programátorství nebo překladatelství, ale třeba i zdravotnictví.
Umělá inteligence se v současné době prosazuje na poli lékařství pouze pomalu. Regulace a obavy o bezpečnost pacientů vytváří mnohé překážky, ale v budoucnu by AI mohla do tohoto odvětví přinést mnoho změn, například v podobě urychlení vývoje nových léků a procedur nebo přesnější diagnóze pacientů.
Vývoj léků v rukou AI
Podle analýzy společnosti Atradia je věnováno průměrně až 25 % příjmů farmaceutických společností na výzkum a vývoj nových léků. Přesto se pacienti někdy setkají s čekací lhůtou přes deset let, než se medikament dostane k nim. Vysoké nároky na bezpečnost vedou k tomu, že až devět z deseti nově vyvíjených léků selže během fáze zkoušení, což se podepisuje i na jejich ceně a dostupnosti.
Některé přední farmaceutické společnosti proto investují do budování vlastních týmů zaměřených na umělou inteligenci už dnes. Tímto způsobem chtějí udržovat pokročilou technologii a chránit s ní spojená data před konkurencí. Nicméně i menší firmy nezahálí a aktivně se zapojují do této oblasti. Mezi ně patří i česká Zentiva, která jako první u nás otevřela AI laboratoř, ve které v současné době tímto způsobem vyvíjí první léky.
Přesnější a rychlejší diagnóza
Například ve Fakultní nemocnici Olomouc používají mamograf doplněný softwarem s AI pro hodnocení mamogramů už rok. Kromě skupiny lékařů tak snímky 6000 pacientek vyhodnocuje i umělá inteligence.
Standardní postup při vyhodnocování mamografických snímků zahrnuje posudek od nejméně dvou zkušených radiologů, kteří pracují nezávisle na sobě. Umělá inteligence následně vstupuje do tohoto procesu jako další „pár očí“. Tato kombinace lidského posudku a podpory AI zvyšuje přesnost diagnostiky. Existují rozsáhlé studie, které naznačují, že kombinace lidského posudku a podpory umělé inteligence může vést ke kladné detekci až o 20 % více nádorů.
„Samozřejmě, mamografická diagnostika je vždycky pravděpodobnostní, čili nemůžeme říct, že sto procent všech nádorů se zjistí jakoukoli metodou. Ale v těch konkrétních případech by lékaři tyto pacientky nejspíše označili jako negativní. Ale tím, že tomu umělá inteligence dala skóre 10, což je nejvyšší rizikovost, se to pak znovu zhodnotilo, udělal se ultrazvuk a zjistil se tam nádor,“ dodává radioložka Lucia Veverková.
Narůst důvěry
Dalším příkladem je nástroj ChatGPT od start-upu OpenAI, který využívá umělou inteligenci pro zpracování jazyka. Podle studie obdržela od zdravotnických společností investice ve výši 175 milionů dolarů ve víře, že i ona přispěje k vývoji lékařského AI, což by znamenalo, že by i firmy s menším rozpočtem měly přístup k těmto technologiím.
V Nemocnici Jihlava vznikl projekt využívající právě tuto službu. ChatGPT aktivně sleduje rozhovor mezi pacientem a lékařem a díky technologii Born Digital rozpoznává, kdo právě mluví, eliminuje rušivé zvuky a extrahuje klíčová zdravotní data z rozhovoru. Podle záznamů v systému nemocnice pak vytáhne údaje do hlavičky lékařské zprávy a na základě přepisu vytvoří kvalitní souhrn.
„Díky řešení, které teď společně testujeme, už bude muset lékař zapisovat naprosté minimum. Umělá inteligence navíc vytvoří nejen zápis, ale i celou lékařskou zprávu a lékař se může věnovat tomu, na čem záleží nejvíc – a to je přímý kontakt, pozorování a navazování vztahu s pacientem,“ popisuje Jiří Schimmer, vedoucí oddělení cloudových technologií.
Bezpečnostní riziko
Všechno ale není světlé; veškeré způsoby využití umělé inteligence, které jsou v přímém fyzickém kontaktu s lidmi, mohou představovat bezpečnostní riziko. Proto ještě existuje možnost zneužití či dokonce hacknutí. Pokud tedy chtějí společnosti pokračovat v tomto vývoji, budou muset zvážit technologii ještě z tohoto hlediska.
Dá se předpokládat, že pokračující integrace umělé inteligence přinese další i přínosy, které zdravotnictví, jak ho známe, zcela pozmění. Těmto ambicím držíme palce a doufáme, že do budoucna pomohou uzdravovat i závažné choroby, které dnes považujeme za nevyléčitelné.