FOMO z anglického originálu ,,fear of missing out‘‘. Tento pro vás možná doposud neznámý pojem můžeme do češtiny přeložit jako ,,strach z promeškání‘‘. Jedná se o využití psychického nátlaku pod hrozbou zmeškání něčeho speciálního. S touto problematikou se dnes nejčastěji setkáváme v digitální sféře a ve světě marketingu. Nejen z této stránky se vám ji pokusím na následujících řádcích polopatě vysvětlit.
FOMO obecně
FOMO je vlastně všudypřítomná obava, že ostatní mohou mít obohacující zkušenosti, o které jedinec přichází (Przybylski (2013). Jedná se o formu úzkosti z toho, že člověk bude „pozadu“; lidé proto touží zůstat informovaní a propojení se zážitky ostatních lidí, aby se vyhnuli tomuto pocitu „pozadu“ (Salem, 2015; Zhang et al., 2020).
Prostředí sociálních sítí tomuto druhu strachu rozhodně svou existencí neprospělo. Dochované studie však potvrzují, že byl tento jev oříškem už před vynalezením samotného internetu. Problém musíme hledat v lidské podstatě a touze někam zapadat, či splynout s davem.
FOMO ve světě sociálních sítí
Přátelé jedou na dovolenou, kde byste si přáli být také. I obyčejná pohlednice ve vás může vyvolat fear of missing out, co ale teprve neustále přibývající příspěvky s radostnými a až nezdravě dokonalými fotkami
na profilech vašich blízkých? Mnohem větší lákadlo.
Za podstatu problému ale nepovažujme touhu být na stejném místě jako někdo jiný. Reálným problém se stává to, že se vám zdá daná situace mnohem hodnotnější a důležitější než ta, kterou doopravdy v daný okamžik prožíváte. Podle analýzy 56 procent uživatelů sociálních sítí přiznalo, že mají pocit, že promeškávají něco zajímavějšího a důležitějšího, než co právě sledují a čeho se účastní. [1] Nic neživí naši motivaci více než sdílená identita (James Clear, Atomové návyky). Proto se automaticky snažíme napodobovat chování druhých jen proto, abychom dosáhli jakéhosi pocitu propojení, či příslušnosti. Jde nám o kopírování chování druhých, jen abychom uspokojili jakousi ,,společenskou normu“.
FOMO se stává naší součástí ve chvíli, kdy se necháme nezdravě vtáhnout do kolotoče sociálních sítí trávíme tolik času online, aniž bychom si uvědomovali, že tím přicházíme o chvíle, které bychom mohli trávit jinými (mnohem důležitějšími) aktivitami. Asi nejčastějším a nejzávažnějším dopadem této naší ,,nemoci století“ bude bezpochyby nekončící porovnávání se s ostatními uživateli sociálních sítí. Důsledkem toho pak také přicházejí pocity a stavy, že vlastně ,,nejsme dostatečně dobří, úspěšní, produktivní“ a takto bych jistě mohla pokračovat dál a dál, však to všichni známe. Do jaké míry se těmito faktory ovlivní celkové mentální zdraví a sebevědomí jedince je velice individuální a závisí na konkrétní povaze a člověku samém. Že by to však byly jakkoliv žádoucí skutečnosti se v žádném případě tvrdit nedá.
FOMO a jeho využití v marketingu
Přesně na těchto základech staví i již zmíněný FOMO marketing. Odjakživa máme nutkání zapadat, navazovat s druhými vztahy a usilujeme o jejich pochvalu a uznání (James Clear, atomové návyky). To jsou pilíře, na kterých firmy staví tento druh marketingové strategie. Fomo marketing je tak oblíbený hlavně pro svoji schopnost získat si emoční reakci zákazníka a zvýšit tím pravděpodobnost, že se rozhodne pro nákup. Jde o to, vyvolat impulzivní jednání u potencionální cílové skupiny, které bývá podmíněno určitou omezenou nabídkou. Snaží se nám vnutit šanci nákupu, než nám takzvaně proklouzne mezi prsty. Může jít například o časově omezené slevy, časově omezenou dopravu zdarma, informace o tom, kolik kusů zbývá, spolupráci s influencery nebo limitované nabídky.
Právě vám došlo, kolik FOMO marketingu nás doslova obklopuje. Tuto skutečnost nemusíme nutně vidět pouze jako negativní aspekt, možná až vyděračskou metodu ze stran podniků. FOMO marketing nám jistě vynáší i určitý užitek. Komu by se ostatně nelíbila doprava zdarma nebo poloviční sleva? Důležité je, se však naučit nejednat impulzivně a neuváženě. Často totiž pod nátlakem zoufalství z omezeného času k nákupu nebo například limitovanému počtu kusů jednáme ukvapeně a často ani ne v našem zájmu. Jde o jakousi skupinovou reakci na první pohled výhodné nabídky (ostatní to tak rychle kupují, to musí být jistě výhodné a ve všech ohledech skvělé). Proto vždy uděláte nejlépe, když před horlivým nákupem sklidníte mysl. (Ať už na to jdete jakkoliv, o tom třeba zase někdy příště:) a teprve po pečlivém zvážení začnete nakupovat.
Zdroje:
1. Přehledný článek z rukou Českého rozhlasu najdete zde
Odborný článek z anglické literatury o FOMO zde
Obecný článek z více laického pohledu zde