Experiment Třetí vlna aneb přerod školy v totalitní režim

Začátkem roku 1967 ukázal středoškolský učitel Ron Jones světu, jak snadné je zneužít kolektivního myšlení a amorální autority k manipulaci širokých mas lidí. Jak jinak by vlastně tento obyčejný profesor dokázal přetvořit střední školu jako každou jinou do fašistického režimu v průběhu pouhých pěti dní? Tento experiment, nazvaný „Třetí vlna“, zůstává symbolem toho, jak důležité je kritické myšlení při srážkou s potenciálně totalitním režimem a zanechal jak zahořklost, tak i hluboké jizvy ve vzpomínkách studentů, kteří se nechtěně stali jeho součástí.

Rok 1967 se nesl ve víře hlubokých společenských změn. Po celém světě se konaly demonstrace, na povrch konečně vyplavala nespokojenost Afroameričanů, což vede k formování prvních větších hnutí bojující za jejich práva, taktéž utopická víra v lepší svět květinových dětí, členů tzv. hippies, se šíří lavinou po celém Západě. Panovalo obrovské napětí, lidé přicházeli o jistoty časů minulých a začaly se šířit závažné pochybnosti o záměrech vlády. Právě v této době také zuřila krvavá válka ve Vietnamu, která si za posledních dvanáct let vyžádala zbytečně již mnoho ztracených lidských životů, což se negativně projevilo na náladě společnosti, a to zvláště mezi mladými, mezi nimiž začaly panovat obavy, kdo další z nich by mohl skončit v tomto mlýnku na maso. Tento strach se nevyhnul ani studentům střední školy v Palo Altu, kde se odehrál experiment, který se stal symbolem moci kolektivního myšlení a ukázal, jak snadno ho může být zneužito k manipulaci lidí.

Nudná výuka dějepisu

Přestože panovaly takové nejistoty, vyučování na škole v Palo Altu se neslo v duchu monotónnosti, vše také započalo v průběhu nikterak zvláštní výuky dějepisu. Všechno probíhalo normálně dokud se jeden ze studentů nezeptal na osudovou otázku: „Jak je možné, že se Němci nacismu nevzepřeli?“ V té chvíli se zrodil v hlavě profesora Rona Jonese, jejich učitele dějepisu, nápad. Rozhodl se žákům přiblížit, jak bylo možné, že celý národ slepě následoval diktaturu. Jak by jinak mohli obyčejní lidé nevědět nebo snad ignorovat indicie o židovském holokaustu? Jones se obával, že studenti nemohou pochopit, jak málo stačí k tomu, aby se z lidí stal z manipulovaný dav. Rozhodl se proto pro názornou ukázku.

Třetí vlna

Ron Jones začal jeho nový experiment tím, že řekl svým studentům, že je důležité, aby se naučili, jak funguje diktatura, aby mohli být v budoucnu schopni ji rozpoznat a odolat jí. Jones nechtěl jenom učit o diktatuře, chtěl ji vytvořit ve třídě. Pro tento účel založil hnutí s názvem „Třetí vlna“.

Den první: kázeň buduje osobnost

Během prvního dne jeho experimentu, v pondělí, profesor Jones zavedl zdánlivě nepatrné úpravy do jinak běžné hodiny dějepisu. „Přišli jsme do třídy a židle byly najednou uspořádány do pěti nebo šesti řad,“ vzpomínají studenti. To bylo neobvyklé, Jones měl v oblibě spíše neformálnější prostředí a volný průběh lekcí. Tentokrát ale trval na disciplíně.

Jejich jindy veselý učitel byl podivně vážný. Vysvětlil jim, jak důležitá je v životě disciplína. Kdo nemá disciplínu, prostě nic nedokáže. Z ničeho nic se pro něho stala nejdůležitější naprostá kázeň, a to i v maličkostech. To si studenti mohli procvičit i na sedu vzpřímeně. Celá třída se v tu chvíli podvědomě narovnala v židlích. Ruce za zády, oči upřené na tabuli.

Pak následovalo drilování. Učitel chtěl žáky stmelit tím, že je přiměje trénovat evakuační protokol. Zatímco všichni vybíhali pořád dokola ven ze třídy a hned nato zase dovnitř, učitel se podívá na stopky: „Zkuste se pohybovat uspořádaně, čistě, precizně.“ A tak opakují, znovu a znovu. Pokaždé se čas o trochu sníží, žáci jsou organizovanější. Baví je zlepšovat se. Neví sice, jak to celé souvisí s dějepisem, ale hodina je za nimi.

Den druhý: kolektivní jednička

Jones čekal, že druhý den bude třída zpátky v normálním režimu a bude připravena si popovídat o jeho včerejším zvláštním chování. To ještě nemohl tušit, jak rychle si získal jejich pozornost. „Ale čekali na mě, vzorně usazeni, a očekávali mé pokyny,“ později prohlásil. „Možná bychom měli pokračovat,“ pomyslel si. Neměl experiment rozplánovaný na více dní, ale rozhodl se improvizovat.

„Komunita je důležitější než jednotlivec,“ zdůraznil Jones a uvedl historické příklady úspěšné mezilidské spolupráce. Oslavoval úspěchy, kterých lidi dosáhli, když se spojili ve jménu společného cíle. „Pak jsem dal studentům možnost zažít pocit propojenosti,“ pokračuje Jones. „Šeptali jsme jednohlasně různé věty, skandovali jsme, společně dupali nohama.“

„Naznačil jsem, že můžou všichni sdílet výslednou známku – jedničku. A o kolik lepší pocit to je, než jít domů s individuální špatnou známkou. Myslím, že tohle se studentům dost zamlouvalo,“ vzpomíná Jones. „Někteří si říkali – celý život jsem trojkař, ale tentokrát přijdu domů s jedničkou. Jdu do toho.“ Spolupráce byla příkladná a všichni si dávali pozor, aby nebyli označeni za „nekomunitní“ a nečekalo je vyřazení z kolektivu vedeného milovaným učitelem.

Hnutí potřebovalo svůj poznávací znak, proto Jones naučil své žáky improvizovaný pozdrav pravou rukou rozhodně nikterak nepodobnému pozdravu nacistů – to se stane symbolem jejich komunity, tzv. Třetí vlny. Název pochopitelně odkazoval na Třetí říši, o jejímž nástupu Jones plánoval studentům vyprávět. Ale napřed jim chtěl ještě názorněji ukázat, jak daleko může autoritativní uspořádání společnosti dojít.

Den třetí: vznik tajné policie a cenzura

Tento experiment se záhy rozrostl na celou školu a třetí den experimentu se k hnutí hlásily pomalu dvě stovky studentů. Tito studenti se stali velmi oddanými příznivci mnoha nových pravidel, kterými se najednou měli řídit. Nejenže se chovali velmi disciplinovaně, ale dokonce byli ochotni informovat učitele o jakémkoliv porušení pravidel, které by mohlo hnutí ohrozit.

Vše došlo tak daleko, že Jonese skupina jeho skalních přívrženců unesla. „Doslova a do písmene se mne chopili, hodili mě do kontejneru a tam mě drželi, prý dokud jim nedovolím, aby se stali tajnou policií. V podstatě chtěli být Gestapem. Najednou tady byla směs různých přístupů: některé studenty to bavilo, některé méně, ale pak tu byli další, kteří v tom našli doslova svůj smysl života.“

Aniž o tom Jones věděl, jeho hnutí si velmi rychle osvojilo další prvek totalitarismu – cenzuru. Mladý reportér školního časopisu se snažil o Třetí vlně zjistit více: „Nikdo mi o tom nechtěl nic řicí. Jedině knihovnice slíbila, že mi k tomu něco poví, ale že musím počkat do příštího týdne. A pak za mnou přišli dva samozvaní Jonesovi bodyguardi ze školního autoklubu a zmlátili mne. Aby mi zašla chuť o Třetí vlně psát.“

Den čtvrtý: hnutí se šíří do světa

Čtvrtý den byl jiný po všech stránkách. Profesor Jones přišel do třídy a zamkl dveře. Jones zatáhl záclony a zhasl světla. Celé jeho vystupování bylo tajemné. Třída byla nacpaná k prasknutí. Studenti hltali každou hlásku z úst jejich milovaného profesora, který v posledních dnech vyrostl v nejdůležitější postavu jejich života a jehož slovo byl zákon. „Toto hnutí běží v dalších 1025 školách po celé Americe,“ reprodukují studenti po mnoha letech Jonesova slova. „A naším cílem je založit třetí politickou stranu. Děje se to v San Franciscu, v Chicagu, v New Yorku, po celých Státech. A protože jde vše více než dobře, rozhodlo se hnutí, že zítra představí svého kandidáta na prezidenta.“ Toto byl začátek konce.

Den pátý: odhalení pravdy a konec experimentu

Jones se totiž rozhodl po prosbách své manželky, také učitelky, experiment radši ukončit. Uvědomil si, že jeho experiment se úplně vymkl kontrole, když někteří studenti začali šikanovat ty, kteří se do hnutí nechtěli zapojit. Hnedka na začátku pátého dne experimentu Jones oznámil, že za několik okamžiků bude v televizi vystoupení nového vůdce nového politického hnutí „Třetí vlna“. Všichni se seběhli do auly, kde kromě Jonesovi osobní ochranky čekalo i několik zaplacených novinářů. Zhasnul světla a zapnul televizor, na kterém naskočil obraz šumu. Jen šum. Nic víc.

Studenti se zmateně rozhlíželi. Jones byl pryč, reportéři a bodyguardi také. Všichni zírali na obrazovku. Něco nebylo v pořádku. Publikum zkamenělo. Některé zachvátila panika a snažili se dostat z potemnělé místnosti. Najednou se všechna světla v místnosti zase rozsvítila. Studenti se rozhlížejí a vidí, jak jejich učitel kráčí ze zadní části sálu směrem k televizoru. Vypadá nejistě.

„V místnosti bylo neuvěřitelné horko,“ vzpomíná Jones. „Slíbený vůdce politického hnutí se nedostavil. Začal jsem šeptat naše tři mantry, abych studenty uklidnil. Stále hlasitěji a hlasitěji. A v tom někdo zvolal – „žádný politický vůdce se neobjeví!“ Tím byl pro Jonese experiment završen.

Posadil se na židli a začal si se studenty povídat o událostech předešlého týdne: „To, co jsem zažil poslední týden, mnou otřáslo.“ Následně vysvětlil šokovaným studentům, jakou spojitost měl experiment s Německem ovládaným Adolfem Hitlerem a jeho NSDAP. Ukázal paralelu mezi Třetí říší a Třetí vlnou. „Nejsme lepší nebo horší, než byli tehdy Němci,“ povzdechl si. „Jsme úplně stejní.“

Následoval neuvěřitelný šok. Pláč, zmatek, nepochopení. Studenti se drželi jeden druhého, nebo naopak rychle rozhlašovali, že přece celou dobu věděli, že to byl vtip. Ale jiní si pomalu připouštěli, že naletěli. Že propadli něčemu, co se jim hnusilo. „Když jsem se vrátila do třídy, našla jsem třesoucí se studenty,“ vzpomíná jedna ze studentek. „Byli naprosto šokovaní.“ Jones jim však vysvětlil, že důležitým poselstvím bylo ukázat, jak snadno může být lidská psychika ovlivněna autoritou a kolektivním myšlením. Studenti si uvědomili, jak snadno mohou být manipulováni a ztratit kontrolu nad svým myšlením.

Další osudy

Experiment Třetí vlna byl sice kontroverzním, ale také velmi důležitým experimentem, který přinesl psychologické obci mnoho odpovědí na otázky nejen ohledně manipulace, ale i nezávislém úsudku a lidském chování ve společnosti. Jones se po experimentu stal často vyhledávaným řečníkem a konzultantem pro školy a univerzity v celých Spojených státech. Experiment také inspiroval mnoho děl, a to včetně filmu „The Wave“ z roku 1981, který byl tímto incidentem inspirován.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *