Podobně jako mnoho a mnoho dalších lidí jsem prožil větší část minulého víkendu u monitoru ve snaze udělat si co nejpřesnější obraz toho, co se v Izraeli děje – jedno je už jasné, Izrael je ve válce s Hamásem. Po sobotním nečekaném útoku dnes šestým dnem pokračovaly boje mezi izraelskou armádou a palestinskými ozbrojenci poblíž Pásma Gázy. Dozvěděl jsem se o ní od kamaráda, který se ze dne na den ocitl na válečně frontě. O válce se dozvěděl, když dům jeho souseda zasáhla raketa. Od úterý se mi neozval.
Ano, arabský svět se za téměř osmdesát let nesmířil s vytvořením Státu Izrael a s odsunem původních obyvatel území tohoto státu do okolních zemí. To je smutná realita. Kéž by nebyla. Palestinci nerozpoutali světovou válku, pouze žili na území, o kterém svět, mezinárodní komunita, OSN, resp. mocní tehdejšího světa rozhodli, že na něm bude vytvořen nový Stát Izrael. I to se stalo realitou, která má své důsledky. A těmi je v posledních dnech šílené vraždění nemluvňat v izraelských kibucech na straně jedné a „čištění“ Gázy na straně druhé.
Historicky vzato je ta současná situace návratem k jedné z nejtemnějších kapitol izraelské historie. Vzpomeňme si na rok 1973. Tehdy byl Izrael neočekávaně napaden koalicí arabských států pod vedením Egypta a Sýrie. A dnes, přesně 50 let poté, se znovu nacházíme v podobné situaci. Palestinští teroristé z hnutí Hamás zaútočili na izraelská města a vesnice a začali masakrovat civilisty. Tomu předcházela salva snad až 5000 tisíc raket. Raněných jsou tisíce, mrtvých minimálně 1300. Desítky lidí byly odvlečeny do Pásma Gázy jako rukojmí. Palestinci již odvysílali mnohé záběry orgií vraždění a mučení. Již nyní víme, že se jedná o nejhorší civilní ztrátu Izraele během jediného dne.
Útok proběhl bez jakéhokoli varování. Poslední dny nic nenasvědčovalo stoupajícímu napětí v oblasti. Hlavně ale nic nezachytily tajné služby či armáda. Přitom útok takové komplexnosti a rozsahu lze zatajit jen velmi těžce. Útok zatřásl sebevědomím Izraele. Armáda navíc byla zjevně nepřipravená, teroristé dokonce obsadili některé izraelské vojenské posty hned na začátku konfliktu. Města a vesnice poblíž Pásma Gázy byla nechráněná.
A co je ještě důležitější, celý tento konflikt slouží jako záminka pro oslavování a podporu ze strany muslimského světa. Srdce se mi kroutí při pomyšlení na to, jak lidé po celém světě oslavují takové násilí, jak se radují z utrpení nevinných a podporují teror. Velké oslavy se konaly nejen ve srdci arabského světa, Saudské Arábii, ale i v metropolích civilizovaného světa – Paříži, Londýně a Stockholmu. Je načase, abychom přehodnotili situaci, abychom zastavili tento cyklus násilí a konečně hledali cesty k míru a vzájemné spolupráci.
Jakub Lustig