Infarkt myokardu aneb když srdce přestane bít.

Společně s dalšími nemocemi srdce je infarkt v České republice, ale i ve světě, nejčastější příčinou smrti. Celkem přes 17 miliónů lidí jí celosvětově podlehne za rok, u nás to činí bezmála 54 000 osob. V Evropě na infarkt myokardu umírá každou minutu jeden člověk. Ačkoliv se jedná o takhle běžnou poruchu srdce, většina lidí o ní má povědomí jen minimální a představuje si ho jako krátké zasténání, chytnutí za hrudník a okamžitou smrt. Málokdo však ví, že infarkt nemusí dostat jenom srdce…

Srdce, mícha, ledviny…

Infarktu nemusí podlehnout jenom srdce. Jde totiž o obecné označení náhlého odumření tkáně kvůli nedostatku okysličené krve. Taková tkáň jako například srdce je od krve nejčastěji odříznuta, když se zablokuje jedna z jeho mnoha zásobovacích tepen. Nejvíce náchylné k infarktu jsou orgány závislé na kyslíku, jako jsou srdce, mícha, játra a ledviny, ale nejen ty. Pokud dojde k zablokování plicní tepny, i takové plíce můžou dostat infarkt. Sraženiny nebo nádorové buňky mohou zase způsobit infarkt sleziny. Mezi citlivé orgány se ale řadí i mozek. V případě tohoto centra vědomí se infarkt označuje jako ischemická cévní příhod a v 80 % procentech tato událost končí mrtvicí, kdy sraženina zabrání proudění nezbytné okysličené krve.

Infarkt sleziny, infarkt mozku a nakonec infarkt myokardu

Milióny litrů krve

Ačkoli může infarkt postihnout řadu orgánů, slýcháme ho o něm zejména ve spojení se srdcem. To je hlavně kvůli jeho běžnosti a zároveň částečnému zlidovění výrazu. Této poruše srdce se odborně přezdívá infarkt myokardu. Srdce funguje jako pumpa, která se rytmicky stahuje a vstřikuje okysličenou krev zpátky do oběhu. Tak se dostává nepostradatelný kyslík do celého těla. Tento proces se neustále opakuje. Srdce ho za minutu zopakuje přibližně sedmdesátkrát a vypumpuje 5-6 litrů krve. Za hodinu tak přečerpá 360 litrů krve a za celý den 8640 litrů. Podle odhadů projde srdcem za průměrných 70 let života až 220 miliónů litrů krve. S takovým množstvím by se dalo naplnit téměř 28 000 bazénů.

Srdce dospělého člověka váží zhruba 300 gramů a má velikost sevřené pěsti.

Bolest, dušnost a ledový pot.

Příčinou infarktu myokardu je nejčastěji ateroskleróza, tedy ucpávání tepen. V průběhu života se v takových tepnách ukládá množství látek, jako jsou tuk a cholesterol. Ty tvoří v tepnách bariéry, postupně omezující tok krve. Část usazenin se navíc může odtrhnout a vytvořit sraženinu, která tepnu ucpe úplně. Při takto závažné události člověk samozřejmě cítí, že je něco v nepořádku. Mezi nejčastější symptomy infarktu se řadí svíravá bolest na hrudi. Ta neustupuje, ani když je člověk v klidu. Bolest se také šíří do ramene, levé paže, zad, čelisti, nebo i do břicha. Kromě bolesti, bez které se navíc obejde zhruba 20 % případů, je dalším příznakem nedostatek vzduchu. Postižený může zvracet, být bledý nebo cítit úzkost. Taková zátěž na tělo se neobejde ani bez silné únavy a přepracované tělo se většinou ještě zchladí studeným potem.

Příčný průřez srdce s viditelným infarktem v dolní části

Čím dřív, tím líp.

V případě, že člověk pozoruje na sobě, nebo v okolí příznaky infarktu, je důležité co nejdříve zavolat záchranou službu. Rozhoduje totiž čas. Čím dříve je nemocnému poskytnuta pomoc, tím má větší šanci na přežití. Podle statistik trvá v průměru 4-6 hodin než se postižený člověk rozhodne zavolat záchranku, což často vede k trvalým následkům.

Po převozu do nemocnice lékař vyhodnotí příznaky a pomocí elektrokardiogramu (EKG) jeho srdeční aktivitu. Infarkt je také možno rozpoznat z krevních testů. Při odumírání tkáně se totiž do krve vyplavují zvláštní látky, které lékaři dokáží identifikovat. Pro kardiologa je nejdůležitější výsledek EKG, pokud přístroj potvrdí infarkt, je pacient okamžitě převezen na tzv. katetrizační sál. Zde je pacientovi zavedena do těla tenká trubička – katétr. Ta se provlékne až do postižené tepny. Poté se pomocí maličkého nafouknutého balónku tepna rozšíří a je do ní vložena kovová pružinka, odborně nazývaná stent. Když je stent na místě, tak se balónek vyfoukne a katétr se vysouvá z těla ven.

Po tomto dneska již nepříliš komplikovaném zákroku musí pacient zůstat 5-7 dní v nemocnici, které následuje několikatýdenní rekonvalescence a domácí péče, kdy člověk postupně zvyšuje zátěž a vrací se do normálního režimu. Dlouhodobě také musí užívat prášky k ředění krve, ty pacienta totiž chrání před ucpáním stentu.

Kardiolog při vsunování katétru

Vysadit kouření a zhubnout!

Pokud vše probíhá bez komplikací, pacient je po zákroku brzy propuštěn do domácí péče. Teď mu zbývá jediný krok, ve kterém mu lékaři nepomůžou – změnit životní styl. Příkladem může být kouření, pokud pacient přestane kouřit, jeho riziku úmrtí klesá až o polovinu. Pokud kouří dál, je dvojnásobná šance, že ho příhoda zastihne znovu.

Kromě nekouření je také důležitý odpočinek, a to jak tělesný, tak i psychický, mezi příčiny infarktu se totiž řádí i stres. Člověk se ani po pobytu v nemocnici neobejde bez léků. Kromě látek na ředění krve musí nadále užívat i betablokátory na snížení tepové frekvence, to aby tolik nezatěžoval nemocné srdce. Je-li pacient obézní, je nutné postupně snižovat i váhu. Za obézního je považován muž s obvodem pasu větším než 102 centimetrů a žena přesahující 88 centimetrů. Nejen kvůli redukci váhy, ale také kvůli snížení tlaku je nutné vysadit alkohol. Obecně by se měl člověk snažit vyhýbat stresovým situacím a nezdravému životnímu stylu. Infarkt může totiž udeřit znovu a kdykoliv! Proto je lepší infarktu předcházet a žít zdravě, než později litovat.

Zdroje:
21. století, číslo 9/2016, MK-ČR-E-14060
Institut klinické a experimentální medicíny IKEM
Nemocnice Na Homolce
Wikipedie, odkaz zde



Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *