Od okamžiku kdy člověk začal pátrat po mimozemském životě se jeho největší naděje upínaly k našemu červenému sousedovi, k Marsu. Tato rudá planetka ale není jediné místo ve Sluneční soustavě, které by mohl obývat mimozemský život. Dalším velkým favoritem je Jupiterův měsíc Europa.
celkem 92 měsíců, mezi kterými je Europa jeden z největších. Spolu s Ganymedem, Io a Callisto se nazývají Galileiho měsíce po Galileo Galileiovi, který je objevil na počátku 17. století. Tyto měsíce jsou největší a nejjasnější ze všech Jupiterových měsíců a mají podobnou velikost jako náš Měsíc.
Europa na první pohled nevypadá jako místo, kde by se mohl vyskytovat život. Povrch je převážně hladký, pokrytý desítky kilometrů tloustou vrstvou ledu a velice chladný. Teploty na této mrazivém měsíci se pohybují od -160°C do -220°C. Led je proto kvůli neskutečné zimě tvrdý jako žula. Zmrzlý povrch je navíc neustále bombardován radiací z Jupiteru, kvůli kterému led vyzařuje jemné zelené světlo.
Pod tlustou vrstvou ledu se ale rozprostírá ohromný oceán slané vody, který by podle mnoha vědců mohl být obýván dosud neznámým životem. Jen pro porovnání, i když má Europa oproti Zemi jen čtvrtinový průměr, tak se odhaduje, že se na ní nachází dvakrát více vody, než na Zemi. Díky silné vrstvě ledu by byl tento obří oceán chráněn před radiací z Jupiteru a vnitřní procesy měsíce by mohly dodávat energii a látky potřebné k životu.
Dnes se skrz desítky kilometrů ledu provrtat nemůžeme, ale je tu jedna velmi nadějná možnost. Povrch je totiž pokrytý hlubokými prasklinami, způsobenými slapovými silami a pohybem ledu. Skrz tyto praskliny čas od času vytryskne gejzír, který na povrch vyvrhne slanou vodu a minerály z hlubin měsíce. Vzorek této vody by tak mohl přinést kýžené odpovědi na otázku, o které lidé přemýšlí od okamžiku, kdy člověk vzhlédl ke hvězdám. Jsme ve vesmíru sami?