Rychlokuřata

Kuřecí. Mezi masem v globálním žebříčku konzumace se pohybuje na předních příčkách a není se čemu divit. Je to velmi lehké, chutné, dietní maso, které není příliš náročné na přípravu. Hojně je využíváno např. v indické nebo čínské kuchyni, ale i v kuchyni americké či arabské. Svou cestu si samozřejmě našlo i do Česka. Pečené kuře, kuřecí řízky, prsa na přírodno, kuřecí nudličky, saláty s kuřecím masem nebo i kuřecí vývar. Receptů s kuřecím masem známe všichni určitě spoustu. Čím si ale takové kuře musí projít, než se dostane do supermarketů a poté k nám na talíř? Má cenu zjišťovat původ mé budoucí večeře?

Brojleři

Pojem brojler má původ z angličtiny, přesněji z USA (broil = grilovat, opékat). Původně se jednalo o kuřata určená primárně pro grilování. Takové kuře bylo šlechtěno tak, aby bylo co největší, za co nejkratší dobu, s co nejmenšími náklady. Šlechtění se velmi dařilo, za posledních 50 let se rychlost růstu malých kuřat zčtyřnásobila. Nyní se takto vyšlechtěná kuřata chovají ve velkém měřítku i u nás. Je sice nádherné, že můžeme mít více masa za kratší čas a méně peněz, má to však velmi temnou stránku.

Život brojlera ve velkochovu by nechtěl nikdo. Lidé se k nim chovají jako k něčemu neživému, co necítí bolest, nepohodlí nebo strach. Je to pro ně přeci jen způsob obživy a lidé odjakživa hledají ty nejefektivnější způsoby, jak něčeho nabýt. Ne vždy jsou však tyto způsoby ty nejlepší a nejetičtější. Přešlechtění brojleři mají obrovskou hmotnost, kterou mnohdy nejsou schopni sami unést. Kuřata jsou tak přerostlá, že ani jejich kosti na to nestačí a lámou se jim nohy, povolují klouby. Prostor pro jedno rychlokuře bývá zřídka velký jako papír o velikosti A4. Nemohou si protáhnout křídla, nemají možnost se proběhnout po dvorku jako kuřátka ve většině reklam. Bezvládně sedí v obklopení mnoha dalších jedinců při umělém světle o síle odpovídající měsíčnímu svitu. O zraněná kuřata se většinou nikdo nestará, mezi ostatními se prakticky ztratí. Umírají tak pomalu, v obrovském stresu, hladem a žízní. Mladých kuřat je v hale tolik, že se čas od času musí několik slabších a menších kuřat odstranit, aby ta silnější měla kam růst. Podestýlka je téměř permanentně zašpiněná od výkalů, které nejsou dostatečně často vyčištěny. Z podestýlky se uvolňují chemikálie jako např. čpavek, které dráždí dýchací ústrojí a způsobují bezmocným kuřatům popáleniny na nohou či na břiše. 

Ke konci takto bídného kuřecího života (asi po 5 týdnech) se dostatečně velcí jedinci dostanou na porážku. Standardně se u nás omračují kuřata elektrickým proudem. Zavěšená za pařáty hlavou dolů, bojují kuřata o svůj život. Neustálým kroucením a vrtěním se tak nezřídka stane, že je dodaný elektrický proud neomráčí a nebohé kuře je poraženo při plném vědomí.

European Chicken Commitment

European Chicken Commitment (ECC) je závazek, který má za cíl skoncovat s rychlochovem a s ním spojeným týráním kuřat. Jedná se o navýšení standardu kvality života a prostředí pro kuřata chovaná pro maso. Přechod na pomaleji a přirozeněji rostoucí plemena, zlepšení kvality podestýlky, osvětlení a snížení hustoty osazení kuřat ve velkochovech. ECC se zabývá také efektivnějším způsobem omráčení kuřat a to bez věšení hlavou dolů, účinnějším způsobem omráčení elektrickým proudem nebo inertním plynem. Firmy se takto zavazují k produkci či odběru kuřat pouze z chovů, které splňují daná kritéria.

K ECC se již zavázaly obchodní řetězce a firmy z mnoha evropských států. Stalo se tak například v Německu, Nizozemsku, Francii, Belgii, Norsku, Spojeném království, Španělsku či Polsku. Mezi firmami působícími v Česku se však k ECC zavázaly pouze společnosti Frosta, Marks and Spencer, Konzum Ústí nad Orlicí, IKEA, Jednota České Budějovice, Compass Group, Unilever, Aramark, Subway, Pizza Hut, Bageterie Boulevard, Nestlé, Lagardère a Vapiano. Žádný z velkoobchodních řetězců, které mohou být hlavními aktéry změny. Není na čase změnit přístup k brojlerům i u nás?

Jak mohu pomoct?

Chcete-li se postavit za kuřata, pomoci můžete podepsáním petice na rychlokurata.cz. Na těchto stránkách a na stránkách OBRAZu – Obránců zvířat, se můžete dočíst více nejen o této problematice. Naleznete zde i mrazivou foto a videodokumentaci z velkochovů.

Na obalech samozřejmě není napsáno, že se jedná o kuře z rychlochovu, těžko se tak rozpoznává, která kuřata vyrůstala v takovémto prostředí, ale ve většině supermarketů zaujímají rychlokuřata kolem 90% balení. Obecně však mají rychlokuřata méně kvalitní maso s vyšším obsahem tuku, který může být viditelný v podobě bílých vláken na povrchu masa. Bio kuřata z domácích chovů bývají sice dražší, jejich maso je však kvalitnější a váš nákup nijak nepodporuje rychlochov.

Věděli jste, že?

  • Pouze v České republice se ročně vyprodukuje přes 140 milionů kuřat. Většina z nich pochází z rychlochovů.
  • Před 50 lety vážila kuřata stará 52 dní přibližně 1 kg. Nyní stejně stará kuřata váží i více než 4 kg.
  •  Čeští chovatelé uvádějí 3% úmrtnost kuřat, což je 4 200 000 jedinců ročně. (spekuluje se, že reálná úmrtnost by mohla být až 10%)
  • Podmínky, ve kterých tato rychlokuřata vyrůstají jsou v ČR legální
  • Výroba 1 kg kuřecího masa vyžaduje 4 300 litrů vody.

Zdroje a odkazy:

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *