Švejk? Ne, Hašek

Jestli jste se někdy strachovali, že nebudete mít čím zaplatit, možná byste svůj nečekaný problém mohli vyřešit jako jeden z nejvýznamnějších a světově nejproslulejších českých spisovatelů. Tím není nikdo jiný než anarchista, bohém, hospodský povaleč, milovník psů, humorista, bigamista, nositel nejedné vojenské medaile, ale také komunista a až do posledního roku života v podstatě člověk bez trvalejšího domova – Jaroslav Hašek. Právě o něm se traduje, že pokud neměl čím zaplatit, na kus papíru napsal povídku, tu dal hospodskému, který šel do nejbližší redakce, aby ji tam otiskli, a sám si potom za ni na místo jejího autora vzal honorář.

Ač se jedná o jednu z nejznámějších osobností českého dvacátého století, jeho život zůstává pořád z části záhadou. Problém je hlavně v tom, že se o Jaroslavovi vyprávěla již za jeho života spousta příběhů, o nichž se zřejmě dnes jen těžko dozvíme, jestli jsou pouze výplodem něčí fantazie, či jsou skutečně pravdivé. Nejen právě těmito nepotvrzenými, ale ani nevyvrácenými fakty se zabývá tzv. haškologie.

„Báseň snese všechno. Čím větší pitomost, tím více lidí hledá v ní zrnko myšlenky, schopnost, neobyčejný talent, a tím více lidí uznává genialitu básníka.“

Dětství

Jaroslav Matěj František Hašek se narodil na Novém Městě pražském ve školské ulici č. p. 1325 dne 30. 4. 1883. Jeho tatínek Josef, pocházející z rodiny účastníka revoluce v Praze roku 1848, učil na soukromé reálce v Mikulandské ulici matematiku a fyziku. Ten si vzal 9. 9. 1879 za ženu Kateřinu Jarešovou. Zde se však dostáváme k další nejasnosti z Haškova života. Tvrdí se, že byl údajně druhorozený, protože první dítě Kateřiny a Josefa údajně zemřelo několik týdnů po narození, což byl jeden z důvodů, aby poslali malého Jaroslava k prarodičům do jižních Čech. Jaroslav Hašek měl již od narození chatrné zdraví, a tak se Josef s Kateřinou obávali, aby neskončil stejně jako jeho údajný sourozenec.

V době pobytu u prarodičů se mu narodil 26. 8. 1886 mladší bratr Bohuslav. Do Prahy se Jaroslav vrátil až při nástupu do první třídy obecné školy ve Štěpánské ulici. Během čtvrté třídy začíná ministrovat a za získané drobné si kupuje sešity s dobrodružnými příběhy třeba od Julese Verna, Karla Maye nebo cestopisy Emila Holuba. Kromě těchto brožur však našel záhy zalíbení v novinových inzerátech.

Rané mládí

Roku 1894 se dostává do primy Jiráskova gymnázia v Žitné ulici v Praze. Na konci tercie zde dělal reparát z matematiky. V kvartě však propadá a ještě roku 1898 gymnázium opouští a nachází zaměstnání v drogérii. O rok později nastupuje na obchodní akademii, kde se setkává s mnoha lidmi, kteří ho budou doprovázet po celý život, i když ho někteří přátelé později začali využívat.

Jaroslav Hašek svou první povídku vydal v 18 letech v Národních listech. Je však těžké určit, kolik jich celkem bylo. Nyní víme o přibližně 1 500 povídkách, avšak používal také různé pseudonymy a zkratky, o nichž dodnes nevíme. Příběh byl inspirovaný první cestou po Slovensku. Od té chvíle Hašek velmi rád cestoval a ve spoustě jeho prací se odráží právě tato záliba.

Politika a první osudová žena

Jako redaktor je asi nejvíce spojován s časopisem Svět zvířat. Z toho však byl později propuštěn, protože si vymýšlel neexistující tvory. Jeho jméno je ovšem také spojováno se stranou mírného pokroku v mezích zákona. Tato pseudopolitická strana se skládala z jeho přátel a parodovala volební kampaň. Strana však nebyla registrovaná, ale přeci jenom si své příznivce získala a při volbách skutečně získala několik hlasů.

V roce 1906 se setkává s Jarmilou Mayerovou, která se později stane také známou spisovatelkou. Proti jejich známosti však stojí maminka Jarmily, která chápe Haška jako pijana bez trvalého místa a domova. Na Jaroslavovu stranu se však postavili Jarmilini bratři a její maminka nakonec ustoupila. Dne 23. 5. 1910 se Jaroslav s Jarmilou vzali a roku 1912 se jim narodil syn Richard. Ihned po jeho narození Hašek odchází z domova.

Pitomec u kumpanie

10. 2. 1911 se v Českém slovu objevil tento titulek:Na dnešek v noci chtěl se vrhnout ze zábradlí Karlova mostu do Vltavy 30letý Jaroslav H. Divadelní vlásenkář pan Eduard Brauer jej strhl zpět. Policejní lékař shledal silnou nervózu. Dotyčný byl dopraven do ústavu pro choromyslné. Do 27. 2. si Hašek pobyl v psychiatrické léčebně. Téhož roku mu na mysl poprvé vytanula představa Josefa Švejka. Onen nápad dostal, když se jednoho večera vrátil v podnapilém stavu domů. Svůj nápad napsal doma na kus papírku a nazval ho Pitomec u kumpanie. Papírek poté zmačkal a zahodil. Když se druhého dne ráno vzbudil, pamatoval si, že něco napsal, začal hledat a našel. Představu onoho vojáka nosil v hlavě po celou první světovou válku, během níž napsal o něm několik povídek inspirované svými zážitky (např. Švejk v ruském zajetí).

„Každej nemůže bejt chytrej, pane obrlajtnant, ti hloupí musejí dělat výjimku, poněvadž kdyby byl každej chytrej, tak by bylo na světě tolik rozumu, že by z toho byl každej druhej člověk úplně blbej.“
– Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Válka

Po vypuknutí války po incidentu v hotelu „u Valšů“ (z této groteskní situace si doporučuji vyhledat záznam)  dobrovolně vstupuje do armády a je odvelen k 91. pěšímu pluku, jež potom odejde bojovat na Halič. Tam se však dostává do ruského zajetí a je odveden do zajateckého tábora, kde díky svým jazykovým znalostem zachrání spoustu dalších vězňů.

Během Haškova pobytu v Rusku se také odehrála Velká říjnová socialistická revoluce, na níž náš humorista nejdříve reaguje všelijakými útočnými texty, avšak nakonec ji chápe jako možnost řešení sociálních problémů. Kvůli nesouhlasu s Tomášem Garrigueem Masarykem vystupuje Jaroslav Hašek z československých legií (Masaryk totiž chtěl, aby se legie přesunuly na území Francie.) a přidává se k Rudé armádě.

Jaroslav Hašek je nucen na začátku června roku 1918 prchat před legionáři a dostává se až k vesničce jménem Melekes. Vzhledem k tomu, že je na něj vydán zatykač číslo 203 generálem Radolou Gajdou, je Hašek zatčen a poslán do vězení, kde je pod výhružkou smrti nucen se vzdát alkoholu. Když se však přijde na to, že souhlasí s bolševickými ideály, je propuštěn a poslán do Bugulmy. Tam poprvé pocítí rozpor se socialismem a jeho ideály.

Druhá osudová žena a návrat do vlasti

Jedna z věcí, pro kterou je Hašek také znám, je bigamie, ze které si přespříliš těžkou hlavu neděl. 5. 5. 1920 si bere nerozvedený v Krasnojarsku za ženu tiskařkou dělnici Alexandru „Šuru“ Gavrilovnu Lvovou. Kvůli tehdejším Haškovým problémům s bolševiky jsou nuceni začátkem prosince uprchnout ze sovětského Ruska pryč. Se svou novou ženou se Jaroslav vrací zpět do rodné země, kde začíná opět psát, ba dokonce i vystupovat v kabaretech. Jeho zdravotní stav se však velmi zhoršil, čehož si všiml především jeho přítel malíř Jaroslav Panuška. Díky němu se na poslední rok a půl svého života Hašek dostává do Lipnice nad Sázavou, kde si později kupuje domek přímo pod hradem, na němž občas provází.

Poslední rok v Lipnici

Jedno z posledních jmen, které v tomto povídání chci zmínit, avšak není příliš známé, je jméno Klimenta Štěpánka, bez kterého by nevzniklo Haškovo nejslavnější dílo Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Kliment byl tenkrát malý kluk, když byl poslán k Haškovi, jenž hledal někoho, komu by své nápady mohl diktovat. Právě díky tomuto chlapci, který psal to, co Hašek říkal, vzniklo toto světově proslulé dílo, jež bylo přeloženo do 50 jazyků.

Dne 3. 1. 1923 běží Kliment v pět hodin ráno do vedlejší vesnice, aby zavolal Bohuslavu Haškovi, že jeho bratr umírá. Jaroslav Hašek zemřel toho dne o půl deváté ráno ve svém domě pod hradem V Lipnici nad Sázavou. Na tamějším hřbitově se o tři dny později konal spisovatelův pohřeb, kde se s ním přišly rozloučit obě jeho ženy spolu s Bohuslavem. Během pohřbu zazněla také národní hymna Československé republiky.

„Je-li třeba užít nějakého silného výrazu, který skutečně padl, nerozpakuji se podat jej právě tak, jak se to stalo. Opisovat nebo vytečkovávat považuji za nejpitomější přetvářku. Slov těch užívá se i v parlamentech.“

V posledním domě Jaroslava Haška se dnes nachází jeho muzeum, ve kterém můžete trochu podrobněji nahlédnout do již tak komplikovaného spisovatelova života, který je plný groteskních situací, jež se staly Haškovi inspirací v jeho tvorbě.

https://www.svejkmuseum.cz/hasek.htm

Jaroslav Hašek, skutečný a neznámý – iVysílání | Česká televize (ceskatelevize.cz)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *