Vydrýsek je hlavní postavou stejnojmenného seriálu pro děti, jenž byl natočen roku 2002. Tento mladý sameček pocházel ze záchranné stanice Pavlov u Ledče nad Sázavou, avšak potuloval se v okolí vodních toků Šumavy. Dnes se však podíváme na jeho kamarády, ostatní vydry. V minulosti jsme si náš jediný vydří druh, vydru říční, málem vyhubili. V dnešní době se opět vrací zpět do řek a svých lovišť. Povíme si něco zajímavého o vydrách jako takových i o jejich dopadu na okolí. Věděli jste, jak mořské vydry pomáhají v boji proti klimatické změně? Kolik vyder žije u nás?
Jak jsme málem přišli o vydru
Na území České republiky žije pro nás nejznámější vydří druh, a to vydra říční (Lutra lutra). Přibližně do poloviny 19. století se vydry vyskytovaly téměř po celém našem území, tak jako dnes. Vydry patří mezi vrcholové predátory, regulace jejich populace probíhá vnitrodruhově, jelikož jsou teritoriální, a závisí také na hojnosti potravy a množství vhodných biotopů. Dalo by se říct, že nemají přirozeného nepřítele, neboť např. vlk se za vydrou do vody, kde je vydra obzvláště mrštná, honit rozhodně nebude. Vydří predace se však hodně nelíbí rybníkářům, jelikož jsou vydry schopné spořádat i celé rybí obsádky.
V minulosti (a bohužel i dnes) docházelo k masové likvidaci těchto škůdců v okolí rybníků. Kvalita vody říčních toků také na přelomu 19. a 20. století nebyla příliš přívětivá pro zvířata, která si potrpí na čistotě. Mnohé kanály tvrdí, že tehdy řeky hrávaly téměř všemi barvami, protože regulace vypouštění odpadů z továren nebyla téměř žádná. Tak s rybami mizely z našich řek i vydry. Navíc se dostal do módy hřejivý vydří kožíšek, za který si mnozí lidé byli ochotni připlatit.
Intenzivní lov a špatné životní podmínky zapříčinily, že se v celé České republice vyskytovalo méně než 200 jedinců vydry říční. Dalo by se tedy říct, že ve většině regionů ČR prakticky vyhynula. Lepší ochranou vyder a jejich přirozených stanovišť, omezením vypouštění odpadních látek do vody a chovem ryb se povedlo vytvořit opět vhodné podmínky pro vydry i jiné živočichy. V průběhu posledních desetiletí se jejich počty začaly opět zvyšovat a nyní dokonce dosahují téměř stejné výše jako na začátku 19. století.
Ze života Vydrýska
Již víme, že Vydrýsek, tak jako všechny ostatní vydry říční, je vrcholový predátor, který loví především ryby. Nepohrdne však obojživelníkem, ani rakem či škeblí. Dokáže si poradit dokonce i s malými savci, ptáky, vejci, ale také červy či větším hmyzem.
Žije především samotářsky a patří mezi teritoriální druhy. S ostatními vydrami se vídá především v období páření nebo při nedostatku potravy. Vydrýskova partnerka rodí většinou 2 mláďata, která sama vychovává po dobu přibližně jednoho roku. Dva roky po narození mohou vydrýsčata mít i svá vlastní vydrýsčata.
Vydrýsek je schopný panovat velkému území (až několik desítek čtverečních kilometrů), které si značkuje pachovými stopami. Preferuje potoky, řeky a rybníky, ale dokáže pobývat i v okolí vodních nádrží či mokřadů. Pro Vydrýska je velmi důležitý i jeho úkryt. Mívá jich ve svém rajónu dokonce několik, a to jak povrchových, tak i podzemních. Jedná se především o nočního živočicha, můžeme jej však zahlédnout i ve dne.
Ačkoliv vypadá dle některých lidí “ k uňuchňání”, existuje i skupina lidí, kteří se jej nelegálně snaží lovit. Mnohdy jim totiž tropí velké škody v jejich hospodářství – rybníkářství. V České republice je považován za silně ohrožený druh, to však nezastaví některé rybníkáře, kteří i přes přísný zákaz nastražují kovové i chemické pasti. Dokonce se k hubení využívá i karbofuran, který je v celé EU zakázán, jelikož je to jeden z nejjedovatějších pesticidů vůbec, který je prudce jedovatý i pro člověka.
Vydrýskovi a jeho kamarádům se i přesto v našich vodách opět daří a těší se relativně hojnému výskytu. Podle hrubého odhadu Ministerstva zemědělství České republiky se v Česku vyskytuje dokonce přes 8000 vyder (byla však využívána data z honiteb, tedy je více než pravděpodobné, že jednoho jedince mohli započítat několikrát), avšak reálnější odhad ochránců přírody se pohybuje kolem 4800 jedinců, počítáme-li i mláďata.
Vydry mořské – ochránkyně “mořských lesů”
Tak jako vydra říční, vydra mořská (Enhydra lutris) byla v minulosti lovena kvůli jejich neobyčejným kožešinám. Kožíšek mořské vydry je totiž ten nejhustší na planetě. Není se čemu divit, téměř všechen svůj čas tráví vydry mořské ve vodě. Péče o takový kožíšek vyžaduje spoustu práce a času. Velice rády si jen tak odpočívají na vodě v bezpečí kelpového porostu. Dále od bezpečí těchto “mořských lesů” na ně číhají mimo jiné také žraloci. Žijí při pobřeží Tichého oceánu, především u pobřeží Kalifornie.
Abychom pochopili, jak pomáhají vydry v boji proti klimatické změně, musíme se dozvědět něco o kelpu. Kelp je mořská rostlina, která může zarůstat i velké plochy, čímž vznikají “mořské lesy”. Tato hustá vegetace nejen vytváří bezpečné útočiště pro různé druhy ryb a vydry, ale je také schopna navázat větší množství oxidu uhličitého, než ekvivalentní plocha zarostlá tropickým pralesem. Vytváří tak i obrovské množství kyslíku, který potřebujeme k dýchání. Je velmi důležité tyto biotopy chránit a sami je zbytečně nelikvidovat. Kromě následků lidské činnosti však kelp decimuje i jiný živočich – mořské ježovky.
Ježovky jsou schopné spořádat velká kvanta kelpu a ničit tak vzácné přírodní území. S přirozeným problémem si matka příroda dokázala poradit. Mořskými ježovkami se totiž živí různé druhy ryb, ale také vydry mořské. Ježovky tvoří většinu jejich potravy a jedna vydra je schopna zkonzumovat několik kilogramů ježovek denně. Vydry mořské jsou tak nezbytnou součástí tohoto ekosystému, který je pro svět velmi významný.
Věděli jste, že…?
- Vydry můžete podpořit v Záchranné stanici Pasíčka zasláním daru nebo adopcí.
- Na vydry můžete narazit i v zoo. Např. v pražské zoologické zahradě chovají vydry severoamerické (Lontra canadensis) a ve zlínské zoo mají vydry obrovské (Pteronura brasiliensis)
- Samičky vydry mořské vozí svá mláďata na břiše.
- Vydry mořské plovají po skupinkách, které jsou rozdělené podle pohlaví.
- Podpořit mořské vydry můžete na stránkách Sea Otter Foundation and Trust
- Více informací o vydrách naleznete na stránkách vydryonline.cz
Speciální omluva STN
Chtěl bych se takto na konci článku omluvit za používání výrazu “ryby”, který je samozřejmě gramaticky správně, avšak v oblasti 2. a 3. lavice řady u okna třídy 4.A, odkud pocházím, se používá častěji slangový výraz “ribi”. Pro vysvětlení výrazu “ribi” se obraťte na jakéhokoliv člena STN Tlupy, ale především na Andreje Zamastila, který se v tomto oboru vyzná nejvíce. Děkuji.
Zdroje:
Přeji krásný den. Poprosím o vysvětlení slova “ribi”. Děkuji moc. Čáp
Mnam ribi